DALŠÍ AKTIVITY
KVĚTŇÁKmánie, soutěž talentů, 16.12.2011 – absolutní vítězkou je Karolína Sobišková, 9.A
(video5)
Zahájení: Mgr.Pavel Kopečný, ředitel školy
Moderují: Tomáš Husák, Martin Jermář, 9.B
Porota: Mgr.Libuše Vosková, Mgr.Jaroslav Šimek, Mgr.Tomáš Večeřa, Jirka Meisner, 9.A
Foto: Mgr.Jiřina Štrossová, Mgr.Taťána Trčková (obě i video), RNDr.Danuše Kunovjánková
video1, video2, video3, video4, video5, video6, video7,
video8, video9, video10, video11, video12, video13,
video14, video15, video16, video17, video18, video19,
_______________________________________________________________________________
Atletika na Václaváku s Boltem a našimi slavnými sportovci
2.-5.třídy s Mgr. Lenkou Mašínovou
Foto: Tereza Husáková, 4.B
___________________________________________________________________________-
Pietní akt na Chodovském hřbitově, 10.5., recitace David Vostřez, 5.C a Romana Černá, 7.B
Foto: Mgr.Radka Alfery
Svaz bojovníků za svobodu
______________________________________________________________________________
Den školství na Praze 11, 29.3.11 ocenění pracovníků-Miloslava Králíčková, Markéta Pálová
vystoupení pěveckého sboru (Lenka Kleprlíková)
___________________________________________________________________________
Návštěva srbských učitelů na Květňáku, 7.3.2011
_____________________________________________________________________________
KVĚTŇÁKmánie, soutěž talentů, 22.12.2010
Foto: Mgr.Jiřina Štrossová, Mgr.Jaroslav Šimek, zástupce ředitele
1. Kateřina Vyskočilová, 7.B, flétna
2. Veronika Beránková, Mariana Nováková, 7.A, tanec
3. Jiří Vařečka, 8.A, žonglování
Úžasné výkony. Pouze jednobodové rozdíly v celkovém počtu bodů.
Porota (3 učitelé a 10 žáků) to neměla lehké.
Publikum bylo objektivní.
Tleskali jsme všem, i konferenciérkám – Martině Kodadové a Andree Hanušové, 9.B
_____________________________________________________________________________
Mateřské školy v nové sportovní hale (s 5.B a Mgr.Lenkou Mašínovou), 13.12.2010
Foto: Mgr.Pavel Kopečný, ředitel školy
___________________________________________________________________________
Rodinný výlet na motokros, 27.11.
Foto: Katka Vyskočilová, 7.B + internet
Jsme velice šikovná rodina. Před několika týdny jsme byli nejlepší v dovednostních soutěžích a vyhráli jsme vstupenky na gladiátorské hry. Do pražského Kolosea, tedy O2 Arény, na souboj nejlepších freestyle jezdců na motorkách. Název akce sliboval velkolepou podívanou a tak jsme vyrazili. Já a mých pět dětí – dcery Katka, Sabina, Luiza, Balsam a syn Ondra.
Na místě se k nám připojil můj nejstarší syn Vojta a dva adoptovaní chlapci Tomáš a Filip.
Celá show se konala v sobotu 27. listopadu a začala před osmou hodinou večer.
Hned od začátku to byl velký zážitek – moderátorem večera byl totiž slavný Leoš Mareš. Dívky ho ovšem mohly spatřit jen na projekčním plátně, získat fotku nebo dokonce podpis nebylo možné. Pak nastoupili jezdci. Bylo jich 15 a pocházeli z nejrůznějších koutů světa, mezi nimi tři Češi. Předvedli neuvěřitelné akrobatické kousky, létali vzduchem a prováděli při tom různé otočky, salta nebo stojky. Všechno naštěstí jezdci zvládli bez zranění. Nejlepší byl nakonec španělský závodník Danny Torres.
V exhibici nadchlo vystoupení 11- letého Matěje , který se na stejných překážkách vůbec nebál a předváděl skvělé kousky. Máma z něj musí mít doma radost… Děti koukaly, co dovede takový prcek…
Všichni jsme odešli nadšeni a i když jsme se vrátili domů před půlnocí, nikomu se nechtělo spát a že prý by takových fajn akcí mohlo být více.
Takový byl náš sobotní rodinný výlet.
Zase někdy nashledanou.
Váš Jaromír Trunc
____________________________________________________________________________
DEN ŠKOLSTVÍ
jeden ze Dnů Prahy 11, 16.9.2010
Foto: Mgr.Jaromír Trunc, třídní učitel 7.B
______________________________________________________________________________
Byli jsme při tom
Slavnostní otevření nové sportovní haly v areálu Květňáku, 16.6.2010
Foto: Věra Štokrová, RNDr.Danuše Kunovjánková, Mgr.Dana Růžičková
__________________________________________________________________________________
BAMBIRIÁDA 2010
je prezentace občanských sdružení dětí a mládeže a středisek volného času. Letos se konala pod záštitou paní Lívie Klausové.
Ředitelka Domu dětí a mládeže Jižní Město – Jana Chytilová, napsala Mgr.Pavlu Kopečnému, řediteli Květňáku:
M-ateam, jehož je Vaše zaměstnankyně, paní učitelka Miloslava Králíčková, jednou z vedoucích se podílel na celostátním zahájení této prezentace. Jejich vystoupení bylo velmi pěkné a přispělo k velké reprezentaci nejenom našeho zařízení, ale i Vaší školy a celého Jižního Města.
Chtěla bych jí tedy touto cestou poděkovat za její obětavou práci pro naši organizaci a výrazný podíl na zájmovém vzdělávání dětí a mládeže v DDM JM.
____________________________________________________________________________________
DEN ŠKOLSTVÍ
- jeden ze Dnů Prahy 11, září 2009
Informační panel naší školy: Mgr.Naděžda Masareová, Věra Štokrová,
RNDr.Danuše Kunovjánková
Z Květňáku byly oceněny Mgr.Dana Růžičková, třídní učitelka 1.A, a Lenka Beranová, vedoucí školní jídelny.
Blahopřejeme a děkujeme za jejich práci.
Do KC Zahrada jim přišli gratulovat jejich žáci i kolegové v čele s panem ředitelem.
FOTO: Mgr.Naděžda Masareová, Mgr.Dana Růžičková
___________________________________________________________________________________
A léta běží, vážení,…
Foto: Věra Štokrová, Jiří Kulhánek
Na oslavě 30.výročí Květňáku byli přítomni i představitelé obce, v čele s panem starostou, který všechny pozdravil (na jedné z fotografií hosté se zájmem sledují čertovský tanec našich současných i minulých žákyň a na jiné oceňují ty pracovnice, které na škole působí po celou dobu její existence).
Na první fotografii je nynější ředitel školy Mgr.Pavel Kopečný a jeho tři předchůdci: Mgr.Dagmar Cilcová, Mgr.Helena Čechová a Mgr.Vladimír Kokšal.
Zazněla hymna školy a proběhla krásná vystoupení žáků i učitelů. Program velmi pěkně uváděli osmáci a deváťáci.
K tanci a poslechu nám hrál absolvent Květňáku. Nechybělo ani výborné občerstvení.
Každý účastník si odnesl pamětní list a někteří vyplnili dotazník o naší škole,
připravený žáky 8.B.
____________________________
Z dotazníku vybíráme
Všichni, které jsme oslovili, byli moc ochotní a nakonec rozhovorů je více, než jsme čekali.
Z odpovědí bývalých žáků nás nejvíce zaujalo, že nejoblíbenějším předmětem byla TV a kupodivu neoblíbeným předmětem nebyla matematika ani čeština. Ve školní jídelně dětem většinou chutnalo.
Z nejzajímavějších odpovědí uvádíme: chybí nám pěkní učitelé, dobré známky, výuka japonštiny a kouření ( které my, jako vzorní žáci 8.B, odsuzujeme).
Ze vzpomínek učitelů nás zaujalo:
- historka paní učitelky Müllerové a Mouchové, jak se jim v metru ztratily a zase našly děti,
- jak jeden vyučující oklasifikoval žáky, které vůbec neučil,
- paní učitelka Straková se do důchodu odstěhovala do USA,
- paní učitelce Budské se líbily světlé učebny a díky rozlehlým chodbám se stala sportovcem
proti své vůli,
- pan učitel Klima nám vzkazuje: važte si kantorů, kteří jsou „bouráci“ a chovejte se k nim
tak, aby k vám do třídy chodili rádi,
- paní učitelka Puschmanová nám popřála: ať jsme ve škole spokojení, ať jsou naše vztahy
s kantory pohodové, ať po letech můžeme říct: bylo to v té naší škole skvělé!
Děkujeme a přejeme všem mnoho zdaru.
Vaše 8.B s třídní učitelkou Mgr.Helenou Čechovou
____________________________________________________________________________
Výstava prací žáků – k 30.výročí školy, duben 2009
____________________________________________________________________________________
Společenský večer Květňáku ke 30.výročí školy, 2009
____________________________________________________________________________________
Módní přehlídka 2008
_____________________________________________________________________________
Výstava prací žáků, duben 2008
_____________________________________________________________________________
Tak, který bude dětským činem roku ? (2006)
Ina Králíčková, 7.A
Moje nejlepší kamarádka Bára si na rokenrolu zlomila nohu. Zpočátku musela být doma a ležet. V té době jsem jí každý den ofotila všechny sešity, říkala, co jsme ve škole dělali a co se má naučit. Díky tomu byla alespoň trochu ve spojení se školním děním a třeba jí bylo doma méně smutno.
Když konečně dostala „chodící“ sádru, pomáhala jsem jí zase ve škole. Každé ráno jsem čekala u šatny, nosila jí tašku a dávala pozor, aby do ní nikdo nevrazil. Všechno to trvalo asi tak měsíc.
Hana Falberová, 7.A
V létě jsem byla na prázdninách u babičky v Hradci Králové. Při procházce podél řeky Labe jsme si všimly, že u mladých nasázených stromů byly hluboko do kmenů zaříznuté a někde až vrostlé dráty a provazy. Původně měly sloužit k tomu, aby stromy rostly rovně, ale pak je ti, co se mají o stromy starat, zapomněli odstranit.
Tak jsme se vrátily pro nůžky a několik desítek stromů, které byly takto poničené, jsme uvolnily. S babičkou jsme potom napsaly dopis do hradeckých novin, aby na péči o stromy nezapomínali. Přišel nám děkovný dopis.
Michaela Menšíková, 7.A
Akce s názvem Srdíčkový den se už stala na naší škole tradicí. Peníze, které se vyberou za prodaná srdíčka se následovně posílají nemocným dětem na charitu.Pravidelně si kupuji alespoň dvě srdíčka, každé po dvaceti korunách. Myslím, že nemocným dětem by měl každý přispět, byť jen malou částkou.
Také do charitativní společnosti s názvem Stonožka každým rokem naše škola posílá peníze, získané prodejem dětmi nakreslených přáníček. Já i moje kamarádky se rády zúčastňujeme a kreslíme přáníčka.
I sběr starého papíru je na naší škole pravidelně pořádán. Téměř každý rok se ráda zapojuji. Minulý rok 820 kg a tento rok 580 kg jsou z velké části tvořeny starými katalogy a novinami z firem, kde moji rodiče pracují. Díky mému příspěvku a samozřejmě příspěvkům mých spolužáků se vždy hezky umístíme.
Barbora Šemberová, 7.A
Celý týden jsem přemýšlela, jaký ze svých zážitků bych mohla nazvat činem roku. Drobných činů mě napadlo mnoho. Například malování vánočních přání. To jsem spíše brala jako zábavu a měla jsem radost, že si i moje přáníčka někdo koupil, protože výdělek škola každý rok použije na humanitární účely pro Stonožku.
V této souvislosti bych měla připomenout i další akci, kterou naše škola podporuje – Srdíčkový den. Každý, kdo si srdíčko koupí, přispěje na zdravotnická zařízení pro vážně nemocné děti. Samozřejmě jsem si ze svého kapesného srdíčko také koupila a měla jsem z toho dobrý pocit. Ale za hrdinství to nepovažuji.
Hlídání mladší sestřičky? To je spíše moje povinnost pomáhat mamince a někdy je to i legrace.
Chránit a pomáhat přírodě by měl určitě každý. I já jsem se snažila zapojit. Každý rok máme do školy přinést starý papír a tím pomáháme stromům. Já jsem i letos pár kily přispěla.
Michaela Svobodová, 7.B
Paní Šafránkové bylo už přes 70 let. Měla zdravotní potíže, zapomínala a potřebovala brát různé prášky, které si musela platit sama. Vychovala dvě dcery, které se vdaly a jezdily za ní málokdy.
Bývala by byla šťastná, měla kočku a pejska, kterého měla moc ráda. To by tu ale nesměl být její manžel. Pan Šafránek, který už kdysi paní Šafránkovou poranil tak, že se pořádně nemohla narovnat a chodila shrbená. Využil její zranitelnosti a bezmoci. Bral jí důchod z peněženky, ztrácelo se jí ze stolku broušené sklo, bral jí klíče a nepouštěl domů a to nejhorší, že ji občas uhodil.
Často u nás nacházela azyl (jednou přišla dokonce naboso a já jsem jí půjčila své ponožky a bačkory) než pana Šafránka přešly návaly vzteku. Volali jsme na policii a různé organizace, ale očividně je to moc nebralo a neměli zájem něco řešit. Nikdo jí nevěřil a tudíž ani nepomohl.
A tak se trápila dál, až se dostala do nemocnice, kde zemřela. Na jednu stranu je mi líto, že paní Šafránková zemřela, ale na druhou stranu jsem ráda, že jsme ji i s mámou podržely, pochopily, pomohly, a že nebyla sama.
Nela Rajčincová, 7.B
Ne že bych tento čin chtěla vyvyšovat nad všechny ostatní, ale to, co sem napíšu, mi přijde stejně jedinečné.
Mojí kamarádce zemřela babička při havárii v autě. Za měsíc přišla druhá rána,umřela druhá babička na infarkt. Její rodina byla na dně, maminka zkolabovala, moc nejedla, nepila a přestala chodit do práce. Když to moje kamarádka uviděla, začala doma maximálně pomáhat.
Skoro celý půl rok nebyla pořádně venku, starala se o svoji mladší sestru,vařila, uklízela a dělala další potřebné věci. Jelikož její máma toho nebyla ještě schopná. K tomu musíme ještě podotknout, že měla strašně moc zájmů a koníčků. A tak se divím, že to vůbec zvládala.
Teď je už zase vše v pořádku a její rodina je opět spokojená, protože se maminka uzdravila. Za to všechno moji kámošku moc obdivuji a vážím si ji. Doufám, že je a bude spousta dalších hodných lidí.
Dagmar Sobaňská, 7.C
Jednoho dne jsem šla s kamarádkou na Chodovskou tvrz. Najednou jsme tam uviděly ležet peněženku, kterou jsme celou prohlídly a zjistily, že v ní nejsou žádné peníze. Nejdříve jsme si myslely, že ji někdo ukradl, vzal si s sebou peníze a pak ji někam odhodil. V peněžence byl občanský průkaz i s rodným listem. Kamarádka ji celou prohlídla a viděla tam fotky kluka, s kterým si nedávno hrála, a tak podle toho jsme našly majitele.
Hledali jsme jej asi hodinu a půl a když jsme ho našly, tak nám vůbec nepoděkoval a zavřel nám před nosem dveře. Toto chování jsem vůbec nemohla překousnout. Toto byl můj čin roku s nálezem peněženky.
___________________________________________________________________________________
Sběr papíru – odměny nejaktivnějším
