Základní škola
Květnového vítězství 1554
Praha 4 – Jižní Město
Otevřená základní škola
 

HUMANITÁRNÍ

 

21.9.2011  Napsala nám naše adoptivní dcera Jasmine D’Souza z Indie
K dopisu přiložila aktuální fotografii. Vše důležité o novinkách v životě této dívky se objeví na nástěnce Žákovského parlamentu. Dopis přeloží a odpověď napíší žáci 7.A, B na hodinách angličtiny v průběhu října.
V září byl uhrazen z fondu Klubu přátel školy příspěvek 4900,- Kč na další vzdělávání a důstojný život Jasmíny.

Mgr.Jaromír Trunc, vyučující angličtiny

Jasmine

________________________________________________________________________________

Srdíčkové dny 12. a 13.dubna 2011

Foto: Věra Štokrová, vedoucí vychovatelka

_____________________________________________________________________________

Nově adoptujeme…

Jasmine D’ Souza, Karikal-Indie
      Premanjali Holy Family School
      4.třída, oblíbený předmět angličtina
      římskokatolické náboženství

____________________________________________________________________________

Náš indický chlapec se loučí…

V říjnu roku 2002 se naše škola zapojila do projektu Adopce na dálku. Organizuje ho Arcidiecézní charita Praha. Jeho smyslem je finančně podporovat dítě z rozvojové země a tím mu umožnit získání vzdělání a lepšího postavení ve společnosti.
Naše škola adoptovala indického chlapce. Jmenoval se Lancy Sunil Secundas a bylo mu tehdy 11 let. Žil v malé jihoindické vesnici jménem Badyar spolu se čtyřmi dalšími sourozenci v podmínkách, které si žádné české dítě nemůže dost dobře představit.
Rodina byla velmi chudá a nebylo v jejích silách bez cizí pomoci zajistit dětem důstojnější život. Naše základní škola každoročně do Indie posílala částku 4900 Kč. Peníze byly obvykle získány z příspěvku rodičů při koncertech školy. Bez této finanční pomoci by Lancy vůbec nemohl chodit do školy. Zaplatili jsme jeho školné, tašku do školy, uniformu, učebnice, sešity, psací potřeby, také dopravu autobusem do školy, stravování a povlečení.
Po celou dobu jsme s Lancym udržovali kontakt. Několikrát ročně nám poslal dopis doplněný kresbami. Vždy začínal:„Drahý strýčku…“. Na hodinách anglického jazyka nebo konverzace jsme jeho dopisy překládali a odpovídali na ně. Jednou za rok jsme od indického partnera obdrželi zprávu o jeho studijních výsledcích…Sledovali jsme jeho pokrok, bylo dobře vidět, jak moc se za ta léta zlepšil v angličtině.
Mezitím náš Lancy vyrostl. Vždy se pilně učil, byl svědomitý, skromný a velmi aktivní při všech školních činnostech. Toužil stát se knězem a věděl, že musí být vytrvalý a tvrdě pracovat. Dnes je mu 19 let. Je z něj krásný, milý, sympatický mladý muž, kterému se jeho touha – díky jeho houževnatosti i díky pomoci naší školy – jistě vyplní. Chlapec z vesnice nastoupil do kněžského semináře v hlavním městě Indie Dillí. Zde převezmou veškeré náklady na jeho další studium. Naši pomoc už nepotřebuje. V posledním dopise se s námi rozloučil a svou účast v programu Adopce na dálku po 8 letech ukončil.
Popřejme mu tedy hodně štěstí do dalšího života!

Jaromír Trunc

Lancy Sunil Secundas

______________________________________________________________________________


Prima den v Duze

- červen 2009
Společnost DUHA je nezisková organizace, která se zabývá začleňováním dospělých osob s mentálním postižením do většinové společnosti. Na 18.června jsme si v našem Centru denních služeb (Společnosti DUHA) naplánovali zahradní slavnost jako rozloučení s klienty, z nichž většina nevyužívá prázdninového provozu a odjíždí na dovolené.
Sestavit program na takový sváteční den nebylo nijak těžké, protože naši klienti se rádi baví, vítají návštěvy a aktivně se zajímají o vše nové. A tak jsem, jako vedoucí CDS, požádala pana ředitele Kopečného, zda by mohl vybrat a oslovit pár šikovných dětí z Květňáku, aby u nás vystoupily. A protože takových tam má opravdu hodně, zrodilo se hudebně taneční pásmo, které bylo ohodnoceno nadšeným potleskem.
Obdivovali jsme nádherný zpěv Sofinky z 2.A, Lucky, Zdeňky a Romany z 9.B, aerobicové karkulky, mile předvedený rap v podání 3.C i klavírní doprovod Helenky Víchové, 9.B. Děti, pan ředitel a paní učitelky Miloslava Králíčková a Jana Mertová byli prostě skvělí a kromě odměny v podobě zmiňovaného potlesku si rozhodně zasloužili i malé dárečky pro radost.
A i když jsme v tenhle náš den měli program opravdu pestrý (přišli za námi ještě psíci ze Samojed klubu, děti ze ZŠ Nad přehradou a dokonce i Michal David nám zazpíval), výkony a milé chování Vás, dětí z Květňáku, určitě nezapadly! A za to si zasloužíte srdečný dík!
Tak krásné prázdniny a já doufám, že brzy na shledanou!

Za Společnost DUHA Danuše Maurerová, technicko-organizační vedoucí CDS

__________________________________________________________________________________

STONOŽKA

humanitární hnutí 2006

Přáníčka, která jste malovali, se dobře prodávala a vám, kteří jste se na tom podíleli, patří velký dík.Poděkování patří dětem z 2.A a 2.C, 4.A, 5.A, 6.A a 6.B, 7.A a 7.C. Škoda jen, že se do malování nezapojili žáci 8. a 9. tříd, kteří o Stonožce vědí nejvíce.
Z prodeje jsme získali 5 950 Kč, které jsme 4.ledna 2006 na konto Stonožky zaslali. V této částce jsou zahrnuty i peníze, které děti získaly z prodeje vlastních výrobků na vánočním jarmarku. A tady si zaslouží zvláštní poděkování děti z 2.A a 4.B, které velkou část svého zisku Stonožce věnovaly. No, co tomu říkáte? Myslíte si, že to je skvělý přístup? Určitě.
A vy, kteří jste blahopřání prodávali, odvedli jste také velký kus dobré práce – Fatimo, Jarmilo, Dášo, Nelo a Míšo, holky ze 6.B i kluci – Jirko a Fando a další a další. Petro Makovičková ze 7.A – blahopřání, vyrobená tvou rukou, byla prodána jako první. Proč asi?
A teď už jenom poslední přání – poděkujte i svým rodičům – pomohli dobré věci.

Vaše Stonožka

stonozka

__________________________________________________________________________________

SBĚR PAPÍRU PODPOŘIL INDICKÉHO CHLAPCE

Naši žáci i někteří učitelé pilně střádali a poté nosili balíčky a balíky starého papíru do školy. Pan učitel Cerman a pan učitel Šátava by jistě zasloužili odměnu.Vždyť jim pod rukama prošlo neuvěřitelných 7922 kg papíru. Ano, přesně tolik kg naše škola nasbírala. Nejvíce se však činily tyto třídy, které byly odměněny jistě velmi dobrým dortem:
na 1. místě 7.A 2085 kg
na 2. místě 9.B 1021 kg
na 3. místě 3.A 509 kg
Za toto neuvěřitelné množství papíru jsme dostali 6432,- Kč (leden 2004)

Tento výtěžek poputuje na nadaci Adopce na dálku k našemu adoptovanému indickému chlapci.

__________________________

2008 – píšeme do Indie pod vedením pana učitele Mgr.Jaromíra Trunce

_____________________________________________________________________________________

KVĚTŇÁK POMÁHÁ, KDE JE TŘEBA (2005)

Občanské sdružení Život dětem pořádá každý rok tzv. Srdíčkový den, kterého se naše škola pravidelně účastní. V září tohoto roku určení žáci prodávali magnetky s obrázkem kotěte nebo štěněte a s logem Život dětem. Cena byla 25 Kč, takže každý, kdo chtěl přispět, si ji určitě rád koupil. Na naší škole se vybralo přes 9 500 Kč, takže není divu, že byla naše škola již třikrát oceněna za pomoc. Další Srdíčkový den se uskuteční 5.prosince a opět si můžete zakoupit magnetky, tentokrát však s nejrůznějšími mláďátky. Věříme, že tento Srdíčkový den bude taky tak úspěšný.
Škola také spolupracuje s humanitární mírovou organizací Stonožka. Děti každoročně ve škole kreslí přáníčka, která se pak prodávají na třídních schůzkách, koncertech a jiných akcích školy. Vybrané peníze se pak zasílají na konto Stonožky a za ně se kupují třeba přístroje do nemocnic.
Významnou humanitární akcí je určitě adopce na dálku. Naše škola adoptovala indického chlapce Lancyho Sunila Secundase. Každý rok mu pravidelně zasílá 4 900 Kč, které pak Lancy použije na studium. S Lancym si pravidelně dopisují angličtináři z devítek pod vedením pana učitele Trunce. Nejdříve si dopis přečtou, přeloží, následně na něj odpoví a popřípadě ho výtvarně doplní. Letos jsme k odpovědi přiložili i fotky žáků s panem učitelem Truncem. Letos nám Lancy psal o škole, co dělá, kdy vstává atd…My jsme Lancymu psali o svém denním režimu, o letních prázdninách, o začátku školy a noví žáci z 9.B se mu v odpovědi představili.
Takže si myslíme, že na naši školu můžeme být pyšní, protože dělá správnou věc.

Zadačky