Školy v přírodě
Lyžařský kurz 7.ročníku, 22.-28.1.2012
Foto i video: Mgr.Jiřina Štrossová
video1, video2, video3, video4, video5, video6, video7, video8,
video9, video10, video11, video12, video13, video14, video15
VÝSLEDKY ZÁVODU VE SLALOMU – KRAMOLÍN 27. 1. 2012
________________________________________________________________________________
Štědronín, 18.-25.5., 2.A, 3.A, B, 4.B
Foto a video (přes rajce.net): Miloslava Králíčková, Mgr.Dana Růžičková, Jiří Stöckel, žáci
Další: video1, video2, video3 (Mgr.Dana Růžičková)
Posíláme první pozdravy ze školy v přírodě. Cesta byla dobrá, obohacená o zastávku na pumpě. To by ovšem nebylo tak atraktivní, kdyby zde nebyly krásné průlezky, skluzavky, jezírko s rybami, což nás velmi nadchlo. Myslím, že by tam děti klidně pár dní vydržely. Ale pokračovali jsme dál a nelitovali.
Hned po dojetí na místo jsme byli nadšeni. Krásná příroda, hned pod objektem řeka Otava, v objektu bazén s průzračnou vodou (já už jsem se koupala, děti raději smočíme až zítra, ty po nemoci vynecháme). Naše třída má pro sebe celou budovu, dole učebnu i s televizí a pingpongovým stolem, v přízemí mají pokojíky děti a v poschodí paní učitelka.
Oběd byl výborný – bramboračka a špagety, večeře také – bramborová kaše a sekaná. Hodně dětí si přidávalo. Jinak jsme zatím prozkoumali okolí, vyzkoušeli hřiště a právě teď – 19.00 hodin – máme hry. Večerka bude v devět hodin. Ještě před tím se vykoupeme – sprchy jsou také moc pěkné.
Tak to je zatím vše a fotečky nejdete na této adrese: http://tretacikvetnaci.rajce.idnes.cz
Mějte se krásně a držte nám palce, ať nám počasí i zdraví vydrží.
Vaše děti a jejich třídní učitelka Míla K.
Dobré ráno,
tak Vás opět zdravíme ze školy v přírodě, kde nás určitě čeká další nádherný den, který snad nebude zakončený bouřkou jako ten včerejší. Ta nám ho totiž včera trochu pokazila. Některé děti se bouřky bojí a „nakazily“ strachem i ty ostatní, a tak jsme se tady tak trochu báli všichni. Paní učitelka sice seděla před budovou a hlídala, aby se žádný blesk ani hrom dovnitř nedostal, ale ty hodné a starostlivé děti se ve finále nejvíc bály o tu paní učitelku. Bouřku jsme nakonec přežili všichni na jednom pokoji, kde nás ochránili stateční vychovatelé. Jinak to byl ale úžasný den!
Dopoledne jsme ve škole stihli spoustu práce. Tady máme tu výhodu, že si známky píšeme, jen když se nám to povede. To by se nám líbilo i v Praze, ale nějak k tomu paní učitelku nemůžeme přemluvit. Asi proto, že někdo by měl celý rok prázdnou žákovskou. Také jsme si četli pěknou pohádku a hráli si při tom na spisovatele, kteří si přdstavují, jak by mohla pohádka pokračovat dál. Na „rybí kostičku“ jsme zase vymýšleli otázky k pohádce. Pro někoho to byl docela těžký úkol, ale dokázali to nakonec všichni.
No a odpoledne jsme se vydali na hrad Zvíkov. Byla to nádhera! Po cestě jsme obdivovali krásy přírody a na hradě zase to, jak byli naši předkové šikovní. Nakoupili jsme si dobroty a dárečky pro Vás, podívali jsme se na soutok Otavy a Vltavy a zase šlapali zpátky. Počasí bylo nádherné, ale většina cesty byla lesem, takže nám ani takové vedro nebylo. Vzorně jsme každou chvíli pili, na hlavách jsme měli kšiltovky nebo šátky, a tak nám bylo hej. Napínavá byla cesta po mostě, který byl vysoko nad řekou Otavou a kolem nás svištěla auta. Chovali jsme se ale ukázněně, tudíž i toto dobrodružství proběhlo beze ztrát bodů. Naopak, někteří ztrácíme body za úklid pokojů. Ale co Vám, naši milí rodiče, budeme povídat. Vždyť přece víte, jaké pilné a pořádné včeličky v nás máte.
Celý ten nádherný den tedy večer skončil bouřkou, ale i taková zkouška odvahy přece na pobyt mimo domov patří. Třeba se Vám vrátíme ještě statečnější, než jsme odjeli. Tak, kdyby dnes ještě nějaká ta bouřtička přišla, tak už třeba nikdo ani nebude v panice volat domů a děsit své milované rodiče, kteří udělali tu osudnou chybu a ten mobil nám s sebou dali. Vždyť bychom to docela dobře zvládli i bez něj.
Tak se zatím mějte hezky, vůbec se o nás nebojte, protože se nám tu líbí a nic (kromě Vás) nám tu nechybí.
Papa. Podívejte se na nové fotečky.
Vaše milované dětičky a jejich paní učitelka
PS: Terezka Moščinská prosí maminku, aby jí zavolala.
_____________________________________________________________________________
Foto a video: Mgr.Jiřina Štrossová a další
A vzpomínky nám zůstanou… (napsali žáci 5.B v informatice)
Diana Burdová
Každý den jsme na ŠVP někam šli. Jako třeba na Laser game. Jedné mé kamarádce se rozbila vesta, takže musela jít s druhou skupinou.
Také jsme byli na celodenním výletě v Rabštejně nad Střelou, kde jsme viděli bunkr z 2.světové války, byli jsme na vyhlídce a šli jsme poblíž zámku. Měli jsme orientační běh – moje skupina byla diskvalifikovaná. Taky jsem celá promokla.
Sbírali jsme bobříky – získala jsem 10 z 12: střelce, šikovnosti, zkušenosti, síly, odvahy, sluchu,organizátora,matematiky, první pomoci a fantazie. Nezískala jsem bobříka botanika a přátelství. Měli jsme i 4 diskotéky, které byly super.
Eliška Mai
Na škole v přírodě jsme hlavně chodili do lesa. Každý den jsme hráli ping-pong. Náš vychovatel se jmenoval Aleš Zemánek. V pátek jsme šli na Laser game a odpoledne jsme stříleli s panem ředitelem vzduchovkou. Měli jsme také olympiádu. Byla zaměřena na běh na 60 m, skok do dálky, hod na cíl a vytrvalostní běh. Každý den se bodovalo.
Vždycky obden jsme měli diskotéku – celkem čtyři. Rozlučková byla nejlepší. Lukáš Soukup z 9.B nás učil jeho tanec. V neděli pršelo, ale i tak jsme museli běžet orientační běh. Byla jsem s Adamem z 9.třidy, Eliškou Valentovou a s Janem Čuhelem.
Měla jsem deset z dvanácti bobříků.
Katka Hrabáčová
V Rabštejně nad Střelou jsme viděli opevnění, hradby a most z břidlice i staré německé názvy. Nejvíce se mi líbila vyhlídka na město.
Byl tam starý dřevěný kříž, na kterém byla napsána pověst o panovníkovi, který chtěl v noci jít ven, ale kůň nechtěl jít dál. Když se rozednilo, viděl propast a za záchranu života tam nechal postavit tento kříž.
Měli jsme taky olympiádu; v běhu na 60 m se jedné spolužačce při běhu vyzula bota.
Na Laser game jsem byla sice na 4.místě, ale stejně jsem si to dobře užila
Klaudie Kosová
Škola v přírodě byla úžasná, pani učitelka byla moc hodná i pan vychovatel Aleš. Já jsem se spíše více věnovala šesťákům, protože naše třída nebyla moc na hry, tak jsem si hrála s nimi. Také jsme měli olympiádu a já byla první v běhu na šedesát metrů a byla jsem z toho nadšená.
Pak byl samozřejmě orientační běh a my jsme byli druzí. Náš tým byl nadšen.
Nejlepší na tom bylo, že náš vychovatel Aleš nám vymýšlel spoustu dobrých her. Diskotéky byly hustý a fajn, docela jsme se pobavili.
Nejlepší byl bobřík sluchu, tam jsme museli zazpívat a nám s Luckou se to podařilo, pani učitelce se to moc líbilo. Moc se mi tam líbilo a těším se na další školu v přírodě v Poustkách.
Květa Raková
Jednou večer jsme měli bojovku, prej, že vybuchla elektrárna nebo tak něco. Ten orientační běh byl strašný, protože my jako skupina žáků z 9., 8., 7., 6. a 5. třídy, zrovna my jsme se nejmíň 5 krát ztratili, ale byla to legrace.
Holky jsme měly vybiku s šesťačkami a vyhrály jsme my – páťačky. Kluci hráli fotbal a byli 2. Také jsme stříleli ze vzduchovky, měli jsme 5 ran, já trefila 39 bodů, ale podruhé jsem měla blbou pušku, která střílela doprava dolů a z 8 ran jsem trefila 21 bodů.
Miro Ružbacký
V Poustkách už to nebyla taková sranda, protože jsem tam byl po páté. Ale byla tam jedna věc, která mne opravdu bavila…A to byl LASER GAME, při kterém jsme dostali vesty s jménem, počtem nábojů a časem. Poté nás pustili do velké místnosti, která vypadala jako bludiště, a tam jsme museli mířit na nepřítelovy senzory na ramenou, hrudi a zádech. Při tom všem nám pouštěli akční hudbu a chodili jsme po celém bludišti, hledali nepřátele a doufali, že je zastřelíme dřív než oni nás. Nakonec jsem skončil pátý z osmi, ale byl jsem ze všech nejpřesnější.
Orientační běh byl taky zábavný. Měli jsme to štěstí, že jsme se orientovali v mapě hodně dobře a tak jsme to měli jenom za 28 minut. Na konci školy v přírodě jsme zjistili, že jsme byli 1. z 26 skupin a dostali jsme diplom a čokoládu.
____________________________________________________________________________
Lyžařský kurz 7.tříd 2011, Lipno nad Vltavou, hotel Lipenka
Foto, video a text: Mgr.Jiřina Štrossová
Týden od 16. do 22.ledna 2011 trávili někteří naši žáci na Šumavě v lyžařském areálu Lipno nad Vltavou. Pod vedením paní učitelky Štrossové a instruktora Karla Rottenbergra zdokonalovali své lyžařské umění. Počasí bylo pestré, od jarního slunce přes déšť až k závěrečnému chumelení. Závod ve slalomu vyhrál Martin Jermář a Dáša Krutská z 8.B. Ze 7.tříd byli nejlepší Honza Stříbrný a David Lipert, z dívek Mariana Nováková a Andrea Klecová.
video1, video2, video3, video4, video5, video6, video7, video8
_____________________________________________________________________________
Adaptační výjezd 7.A, Jizerské hory, hotel Montanie, 3. – 6.10.2010
Foto i text: Mgr.Kateřina Bartošová, třídní učitelka
V prvních říjnových dnech jsme opustili Prahu a odjeli se rozloučit s prázdninami a přivítat nový školní rok do Jizerských hor. I přes brzké ranní vstávání jsme neztratili dobrou náladu a za chvíli nás byl plný vlak. Zvládli jsme cestu i s přestupem a čtyřkilometrovým výstupem kolem vodopádů Černé Desné. Odměnou byl pohled na hotel Montanie u břehu přehrady Souš, útulné pokojíčky a výborný oběd.
Za celé čtyři dny jsme nezaháleli ani jednou. Přehazovanou, vybíjenou či stolní tenis střídaly výlety, procházky, vlajkovaná či hry v hezké klubovně. Poznali jsme protrženou přehradu, Nýčovy domky, hlavy si namáhali u různých her na paměť nebo logické uvažování. Poslední večer patřil tradičně udílení cen za „neobvyklé“ výkony a diskotéce.
Takže, i když nám po celou dobu moc chutnalo, přibrat nestihl nikdo z nás. Zpáteční cesta, i když zpestřená výlukou vlaku, už byla o poznání smutnější. Domů jsme se sice těšili, ale shodli jsme se na tom, že prodloužit výlet o pár dní by neškodilo…
___________________________________________________________________________
Adaptační výjezd šestých tříd, Desná, Souš, 13. – 17. 9. 2010
13.-17.září organizuje Jules a Jim (www.julesajim.cz) pro 6.ročník v rámci školy v přírodě adaptační kurz „Jsme na jedné lodi“ aneb první společný krok na 2.stupni a udělejme maximum pro dobrou partu ve třídě.
Ubytování – hotel Montanie, Desná-Souš. Lektoři jsou zkušení odborníci.
13.září ráno jsme vyrazili vlakem směr Jizerské hory. Sluníčko, které nás provázelo z Prahy, se nám bohužel schovalo za mraky dřív, než jsme dorazili do cíle, ale náladu nám určitě zvedlo opravdu skvělé ubytování a služby v hotelu Montanie a hlavně lektoři ze sdružení Jules a Jim.
Ti pro nás připravili program doslova nabitý aktivitami a svým elánem nás nakazili všechny. Učili jsme se spolupracovat, pomáhat si, důvěřovat si, hráli jsme hry, při kterých jsme stále víc a víc museli spoléhat nejen na sebe, ale hlavně na pomoc ostatních. Po skončení programu s lektory jsme ještě stihli celodenní výlet k Protržené přehradě a další hry a v pátek jsme se spokojeně vrátili domů.
A co nám adaptační výjezd přinesl? Už se nedělíme na „áčko“ a „béčko“, všichni jsme šesťáci a hlavně kamarádi.
Mgr. Lenka Mikušiaková, třídní učitelka 6.B
(i foto)
_____________________________________________________________________________
Hrdoňov, červen 2010, 1.třídy
FOTO: Mgr.Dana Růžičková a Mgr.Daniela Lukášová, třídní učitelky 1.A a 1.B,
Věra Štokrová a Věra Poskočilová, vychovatelky
Tentokrát jsme se těšili, že bude lepší počasí, ale nějak jsme to špatně zařídili a tak zase pršelo. Nám to ale nevadilo, neboť jsme měli výborné instruktory. Kuba i Jirka měli pěkně vymyšlenou zábavu na celé odpoledne, nevynechali jsme ani bazén. Celodenní výlet do Frymburku neměl chybu. Dobývali jsme nové území a označili si je naší vlajkou. Dopravili jsme se tam přívozem a tak jsme poznali Lipno i z té vodní stránky. Na konci pobytu jsme vykopali poklad a domů vezli zlato.
1. A
____________________________________________________________________
Foto: Pavla Macháčková, vychovatelka
___________________________________________________________________________________
Tři studně, květen 2010, 4.C, 6.A, 6.B
Jak jsme skoro stihli otvírání studánek
Co může být hezčího, než odjet na jaře do přírody? pravily třídy 4. C, 6. A, 6. B, sbalily kufry, míče, krepáky, trochu toho učení a své třídní učitele Mertovou, Bartošovou a Trunce a vyrazily poslední týden v květnu na Vysočinu.
Už první pohled na penzionek Sykovec sliboval hezký týden. Budovu z jedné strany obklopoval rybník, ze druhé les. A tak hned, jak jsme se ubytovali, šli prozkoumat okolní terén. A to jsme vůbec netušili, jak velikou radost nám večer udělají naši – pak už zlatí – hokejisté…Seděli jsme jak přikovaní, moc a moc jsme fandili a toho jásotu potom.
Možná bychom víc odpočívali, kdybychom tušili, že hned druhý den nás čeká celodenní výlet na Devět skal. Ale stejně jsme to zvládli. Sice umaštění od řízků, „malinko“ provlhlí po pořádné bouřce, s botami jak z oraniště, ale spokojení, že jsme našich 22 kilometrů překonali.
Za těch pár dní jsme zjistili, že místní mají v obci nejmenší náměstíčko v EU, že paní vedoucí a její kuchařky fantasticky vaří, že se dají s učiteli domluvit i dvě diskotéky, připomněli jsme si, jak se hrají Vlajky, hledá poklad, že nohy máme k chození a hlavu k myšlení. A právě díky ní jsme podle fáborků objevili dvě krásné studánky, věnované naší skladatelce a dirigentce Vítězslavě Kaprálové. A co myslíte? S kým se znala? Přeci s Bohuslavem Martinů. A právě tyhle studánky každou poslední sobotu v květnu otvírají, jenže my jsme v pátek jeli domů…A tak jen doufáme, že to rozhodně nebyla poslední škola v přírodě. A nebojte se, rodičové, i učit jsme se museli, opravdu a každé dopoledne….
PhDr.Kateřina Bartošová, třídní učitelka 6.A
____________________________________________________________________________________
Poustky, květen2010, 1.stupeň
Foto: Mgr.Dana Růžičková, třídní učitelka 1.A
Na škole v Poustkách jsme plnili jednotlivé Bobříky, zkoušeli jsme splnit úkoly nejen z výuky, ale i postřehu, šikovnosti a obratnosti. Na konci jsme dostali velké odměny, které nám připravily maminky v rámci sponzorských darů. Moc jim děkujeme.
1.A
____________________________________________________________________________
ŠvP jsme si užili! Kdo? 4.A a 4.B.
Co? Zajímavý program, který připravily třídní učitelky
Mgr.Taťána Trčková a Mgr.Lenka Mašínová.
Foto a text: Mgr.Táťána Trčková, třídní učitelka 4.A
Měli jsme se stát správnými rytíři, a to jsme potřebovali prokázat dovednostmi, schopnostmi a nejen fyzickými. Nejprve k získáni titulu páže jsme se v řemeslné dílně vyzbrojili mečem, nádobím i šperky. Kdo chtěl postoupit k titulu panoše musel si vyrobit erb, vymyslet šlechtické jméno a všem se představit. Přesnost, soustředění i taktiku jsme využili v zápasech na kládě, střelbě šiškou, kuželkách a dobývání hradu. Také jsme během celého pobytu dbali na rytířské ctnosti, např. čestnost, ohleduplnost, pravdomluvnost a nevynechali jsme básnické nadání při skládání Ódy na rytířský život. Kdo všechno zvládl, byl nakonec pasován na rytíře.
_____________________________________________________________________________________
Zachraňte princeznu!
Foto a text: Mgr.Daniela Lukášová, třídní učitelka 1.B
V malém rabštejnském království za vysokými horami a černými lesy a velikým rybníkem se přihodila prazvláštní věc. Jednoho dne se objevil nad královstvím černý mrak. Nebyl to však mrak dešťový, ani bouřkový, byl to obrovský drak. A brousil si zuby na princeznu. Však po ní zůstaly jen roztrhané korále. Kdo je pro princeznu posbírá a zlého draka přemůže…? No přece my, statečné děti z 1.b.
A tak jsme plnili úkoly, sbírali korálky pro princeznu, hledali zlého draka, objevili poklad a nakonec….Tak jako v každé pohádce i ta naše měla šťastný konec.
Kdy a kde? Na škole v přírodě 10.-16.5.2010 v Poustkách.
____________________________________________________________________________________
Lyžařský kurz 7.tříd 2010, Lipno nad Vltavou, hotel Lipenka
Foto: Mgr.Jiřina Štrossová, Mgr.Venuše Belladová
_____________________________________________________________________________________
____________________________________________________________________________________
Opět Poustky – opět super, červen 2009
FOTO: Mgr.Dana Růžičková, 5.A, Veronika Růžičková, Mgr.Pavel Kopečný a další
Přes deštivé počasí jsme nevynechali ani střelbu, ani lodě, sporty venku, žádnou disciplínu olympiády, vycházky, tím spíš diskotéku pod střechou. A přidat jsme mohli houbaření. Zasloužené odměňování nebralo konce, dokonce jsme si odtud přivezli i vysvědčení. Kytičku pro paní učitelku nám maminky přinesly k autobusu, aby všechno bylo, jak má být.
_____________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________
_____________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________
_______________________________________________________________________________
Poustky 2004